Oficiální stránky obce Vestec (Praha-západ)
|
|
Aktuálně
Zima v roce 1929 ve Vestci, Masopust
Krutá zima v roce 1929 sevřela do ledového zajetí celou střední a severní Evropu.
Tlaková výše kolem 1040 hPa se téměř na dva měsíce usadila nad Baltským mořem.
Vysoká sněhová pokrývka, ledový vzduch z Ruska to celé zimní šílenství ještě umocnily.
Nechme však o zimě mluvit kronikáře. Co Vestec pamatuje, zimy byly vždy celkem mírné a
bezsněžné spíš blátivé, takže si hospodáři navykli veškeré hnoje v zimních měsících zaorávat.
Jinak bylo jen Na Hromnice v roce 1900, kdy se přes obec přehnal sněhový orkán a v roce 1901,
kdy ještě v březnu byl rybník sevřen do 26cm silného ledového krunýře.
Led pak využívali místní hostinští a mlékárna.(celkem 200 for) .
Rok 1929 se hned od svého počátku přihlásil s obrovskou zimou. Napadlo velké množství sněhu,
kterého vůbec neubývalo. Státní autobusy nejezdily celý leden, děti byly osvobozeny od školní docházky.
13.ledna teploměr ukazoval -18°C a pak rtuť teploměru klesala a klesala. Dne 2. února na -26°C
a 10. února na neuvěřitelných – 36°C. Brambory, řepa promrzly, voda byla spíš jen ve skupenství pevném,
doprava byla ochromena, státní silnice zavátá, olej ve strojích ztuhl, zvěř, ptactvo,
včelstvo hynulo chladem, ale i hladem. Vestečtí muži lopatami prohazovali hlavní komunikace.
Nejméně 60% ovocných stromů, hlavně starších na jaře nevypučelo, kmeny stromů
tak silný mráz roztrhl. Ve vsi vymrzly všechny ořešáky.
Vestečtí vždy v zimě neseděli jenom za kamny, jako ve výše uvedeném roce. Přenesme se v čase dále,
až do 70tých let. Vždyť v tomto roční období bývá masopust! To se muselo přece vyrazit na maškarní rej.
Již od nového roku si lidé vymýšleli, s jakou maskou překvapí. Ti šikovnější si ji vytvořili sami,
jiní si je půjčovali a sháněli, kde se dalo.
S masopustním karnevalem se začínalo se u hospody ” U Klimešů”.
Na vyzdobeném žebřiňáku tam seděl pan Skřivan,kočíroval před sebou s pár koní.
Za ním se na povoze usazovaly vyšnořené děti. Kolem vozu se houfovaly další maškary.
Bujarý průvod vyrazilna cestu obci. Doprovázený říznou dechovkou Bóži
Zemana z Hodkovic se zastavoval u každého stavení, kde už stála ji
nachystaná hospodyňka se sladkými koblihami či jiným občerstvením. I když mráz
zalézal za nehty, krevní oběh byl vyhříván doušky kořalky.
Když rozjařené procesí udělalo po Vestci jakési kolečko, zákonitě
skončilo zase U Klimešů, kde se večer v masopustním veselí pokračovalo taneční